Volby v Bulharsku vyhrála strana, jež loni nesestavila vládu

Bulharské parlamentní volby podle prvního povolebního odhadu vyhrála středopravá strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) někdejšího premiéra Bojka Borisova, ale většinu v novém parlamentu podle této projekce ani zdaleka nezíská. Vítězství GERB se očekávalo, podobně jako loni, kdy ale Borisov nedokázal sestavit vládní koalici. Oficiální výsledky se čekají v pondělí.

Vůdce GERB sice ohlásil vítězství nad soupeři, nicméně podle Reuters připustil, že bude těžké s velice rozdrobeným novým parlamentem vytvořit vládu. O dalším postupu bude diskutovat se svými spolustraníky v pondělí. 

Borisovova strana podle čtyř různých odhadů získala od 32,3 po 33,9 procent hlasů, což by mohlo znamenat od 83 po 91 poslaneckých křesel. K většině ve sněmovně je ale zapotřebí 121 hlasů, poznamenala agentura AFP.  

Druhá příčka v pořadí patří donedávna vládnoucím socialistům se zhruba 16 procenty hlasů a 38 až 48 poslanci. Výsledek označil stranický mluvčí za "neuspokojivý" a za "těžkou porážku". 

Podpora asi 14 procent voličů Hnutí za práva a svobody, reprezentující tureckou menšinu, by mohla vést k 34-38 křeslům v 240členné sněmovně. 

Konzervativní Reformní blok podle odhadu získal skoro devět procent hlasů, nacionalisté z Vlastenecké fronty 6,3 procenta, populistická formace Bulharsko bez cenzury 4,9 procenta. A čtyřprocentní hranici nutnou ke vstupu do parlamentu překonalo uskupení bývalého prezidenta Georgiho Parvanova Alternativa pro bulharskou obnovu i nacionalisté ze strany Útok (Ataka).

Podle analytiků bude obtížné v tak rozdrobeném parlamentu sestavit vládu a také vyvstává otázka, jak stabilní nový kabinet bude.

Předčasné parlamentní volby, již druhé během dvou let, měly ukončit politickou krizi. Za poslední dva roky se v této zemi zmítané hospodářskými problémy vystřídaly už čtyři vlády. K volbám nepřišla ani polovička voličů, tedy ještě méně než před 18 měsíci.

Nejednoznačný výsledek by podle agentury Reuters mohl vyústit ve vleklá jednání o podpoře mezi menšími stranami a opozicí. Další období politické nejistoty podle analytiků povede jen k dalšímu prohloubení nynějších hospodářských potíží, se kterými se tento nejchudší člen Evropské unie již několik let potýká. Bulharsko nyní potřebuje stabilní vládu, která vyřeší bankovní krizi a zajistí opětovný hospodářský růst. Jen letos totiž klesly přímé zahraniční investice o více než pětinu.

Prioritou nové vlády bude rozhodnout o osudu finančního ústavu Corpbank. Účty klientů v tomto někdejším čtvrtém největším poskytovateli půjček v zemi jsou od června zablokovány. Původní záchranný balík, který připravila národní banka spolu s někdejší socialistickou vládou, selhal a nikdo jiný dosud nerozhodl, jak s Corpbank naložit.

Právě bankovní krize a pád Corpbank vyvolal v zemi rozčarování z politických představitelů. Sedm let poté, co se sedmimilionové Bulharsko připojilo k EU, se sny o prosperitě kvůli všudypřítomné korupci a chudobě rozplynuly. Každý pátý Bulhar žije pod hranicí chudoby a průměrný plat v zemi je v přepočtu méně než 11.000 korun.