Je 73,5 m dlouhá, 19,3 m široká a 20,22 m vysoká. Na vápencovém těle spočívá hlava, která pravděpodobně zpodobňuje prvorozeného syna faraona Cheopse, Radžedefa. Byla původně barevná se zelenýma očima, červenou tváří a nemes z modrých a zlatých proužků. Nechybí ani mohutné lví tlapy.
Egyptologové věří, že Sfinga byla vytvořena ve 3. tisíciletí př. n. l. a její podoba se v průběhu času měnila nejen lidským zásahem, ale také vlivem přírodních jevů. Odhadnout, jak vypadala původně, je tedy náročný úkol. Ujal se ho tým vědců z New York University, kteří se pokusili replikovat podmínky, jež před více než 4500 lety panovaly.
Vznik Sfingy
„Provedli jsme experimenty s větrem a erozí vápencového podloží tak, že jsme nasimulovali převládající proudění v Gíze. Trojrozměrným optickým skenováním jsme pak zaznamenali vývoj tvarování skály v průběhu let,” vysvětluje Leif Ristroph, docent na Courant Institute of Mathematical Sciences na New York University.
Lion Yardang, Yadan Landforms National Park, Dunhuang
Vědci si totiž uvědomili, že tělo Sfingy se nápadně podobá tzv. yardangům, které vznikají erozí, při níž je měkký materiál odstraněn větrem a tvrdší zůstává. Tvoří se především v oblastech, kde je nedostatek vody a proudění vzduchu je silné, jednosměrné a obsahuje abrazivní sediment. Přesně jako v Gíze.
Ristroph a jeho kolegové tak vytvořili hroudu hlíny napodobující egyptské podloží. Vítr nahradili silnějším proudem vody. Výsledek je překvapil. Odolnější hmota se stala hlavou, tlapami a klenutými zády. Odsun měkčího písku zase vytvořil zřetelný krk.
Inspirace v přírodě
„Naše výsledky poskytují jednoduchou teorii původu Sfingy,” říká vědec. „Egypťané stáli skoro před hotovou sochou, kterou jim připravila příroda. Ve skále viděli díky své fantazii ležícího lva. Stačilo jen, aby ho dotvořili ke své představě.”
Proudění vzduchu kolem Sfingy
Toto zjištění přepisuje historii monumentálního díla. Starodávní kameníci s ním neměli takovou práci, jak se původně předpokládalo. Zároveň může vysvětlit původ mýtického tvora. Lidé se jednoduše inspirovali přírodou.
Zdroje: www.newscientist.com, www.ancientpages.com, www.nyu.edu
